ABRUŞİ HAMA PATS TUĞTSireli Axparner!
Aşxaris hazaran şad lezu xoservi gu. As lezunous şadin vaan mernuşin medoğume bededa gu.
Mernuşi modik elloğ lezunoun meçe me xosats çors lezun a hormevi gu. Mek al emmen or desnuk gu, açvenous arçetin lezunies mernin gu. Me kultur e, me me elluşnies merni gu. Mek inç enoğuk? Emmen na uuş uuş dzağik elloğ as lezunous mernuş e serenoğuk ta?
Ça! Emmen mernuş e, hazar darvu arançman pervats, joğvevatsnoun me mal yed kalu gorsevuş e asuş a. As garsevuş e me me me joğovurtnous ça, aşxaris hama a medz pon a. Medz babous tornous devuşi hama aradzunik lezunies. Lezunis abretsnuş e mart elluşi hama me varvenus vazife a.
Herkets! Hemi zartik axparner! Hemi yuur tev dak, xalesik isa meradzi bes kunelluş as. Kidanag hemi, lezunies, kulturnies mernin ana meg a meradz elloğuk. Mezman as aşxaris mernuşan uuş inçik menoğ ça. “Gunga!” asik, mernoğ lezunie hormik oç. “Gunga!” asik....
Lertous meg şalage geyik gu. Eesnous işnoğ kernik e me me na. Aşxadoğ ik. Axparik. Fukaraluğnies axpara. Kökies, lezunies uuş uuş a, inç gelli. Ardnoun, fabrikanoun meg xağ e gasa tadoğ tevies. Kani haur dai a meg xoğin meçnik, xarevadzik. Yuur mod gabrik. Yuur xarevadza kulturnies, adetnies. Lezunie goservoğ çelloğ Turk millatin hed na xarevadzik. Axparik Turk millatin hedna, kani haur dai a. Megalots na moleyik oç. Kurtnie, Arabnie, Haynie, Çarkasnie, Boşnağnie, Arnavutnie….. Anadoluis u aşxaris emmen polor abroğ emmen aşxadoğ millatnie.
Dardies me me na! Xalesuş i compan a me me na!
Con ik, Gurci ik, Hamşentsi ik, Pontostsi ik! Gorsevi gu inçu unik. Gorsevi gu, acervi gu. Moderen aşxares umedz vari çi. Ağun ku ka pianan hin lezunoun, kulturnoun! Mek gok! Aner gasin ta mezi hama: “çkon!”. Emmen martun unnuş e bidanoğ haknie uzoğnoun, “bölücü” gasin, gacerin…. Gedruş kuzin şunçnies….kuzin ta abroğ meradzner ellik!
As pones inçbes pona, as inçbes dağ a marulezu uzuşan pajnevi gu. Kidanag, anots hama Turkies tağ reng a. “Ça! Turkieis uuş lezuner a, millatner a go!” asik a na canavari bes me anuş niyaznoun vaanuus kukan. Anots paranoain zondutunin dage goservi gu tsenies!...
Ama ça! Tsen honelu bedenoğ çik!..Mernuşe bedenoğ çik!...Babosus oskornie sizlamiş gelli. Ayib a asman tsen honelu bedenuş e! Ayibes xarnik oç hekutsin. Garmuc ellik, eeg an hekuts in. Herkets! Tsenies honik:
Mek gok! Gaki, gok, elloğuk!.... Orda, hay gidi acervats millatin kedie, orda!… Hoki du tsokmats xoğous…. Vieleg axparner! Mezi pon ça xoselu mernuş e bedenuş e… Me pon e, axparutunin erand compatsan kaluş na!...En çağ e, meg kalik me compatsan. Varti gorçatoğ, bolokatoğ medoğumin bekçin “menenag kalnie”(!)… Mek kalik!...Anots vaanuus partsetsenik tsenies:
ABRİ MİLLATNOUN AXPARUTUN E!
ABRİ CON İ, GURCİ İ, HAMŞEN İ U PONTOS İ LEZUNİE!
http://hamshentsi.blogspot.com/2009/04/ ... -tugt.html